Na úsvitu zlatého věku je povídková sbírka z třicátých let, kterou sestavil Isaac Asimov. Protože každá z povídek, které kniha obsahuje, je perlou, projdeme si je pěkně jednu po druhé.

Clifford Simak - Svět rudého slunce
Tato povídka je - jak už má Simak ve zvyku - o cestování časem. Dva vědci objeví způsob, jak cestovat časem. Chtějí se přesunout o několik tisíc let do budoucnosti, ovšem časoměr ukazuje nepřesně a oni se objeví několik milionů let po svém odletu na planetě, kterou ovládá strašlivý Golan-Kirt, produkt vědeckého experimentu, strašlivý mozek s obrovskými schopnostmi sugesce. Přesto se jim podaří ho porazit. Najdou totiž zbraň, o jejíž existenci neměl Golan-Kirt nikdy ani tušení - výsměch. Jeho egoistické já jej neunese a to pro něj znamená smrt. Ačkoli jsou oslavováni a přesvědčováni, aby zůstali a pomohli obnovit vědu jako takovou, pokusí se Harl Swansson a Bill Kressman o návrat zpět. Ačkoli časoměr ukazuje správným směrem, jejich letadlo skončí ještě dále v budoucnosti. Harl a Bill se tak stanou svědky konce lidstva a posledními zástupci homo sapiens sapiens na Zemi osvětlované už jen chabě obrovským rudým sluncem.
Vynikající povídka s pointou, navíc skvěle řemeslně napsaná. Má výbornou atmosféru, takže si můžete být jisti, že ve vás ještě hodně dlouho zůstane. Ostatně editor sbírky, Isaac Asimov, si ji pamatoval po čtyřicet let…

Charles R. Tanner - Tumithak z katakomb & Tumithak v Shawmu
Další opravdu vynikající dvojice povídek od stejného autora, které mají společného hlavního hrdinu a fantastický svět Země, kterou ovládají pavoukovití tvorové z Venuše - šelkové. Lidé jsou již po staletí zakopáni v podzemních tunelech a šachtách ohromného rozsahu, jejich mentalita je řízena jediným - ohromným strachem z nájezdníků. V nejhlubších šachtách se však najde mladík, který - naprosto neočekávaně a překvapivě - sní o tom, že jednoho dne vyjde na Povrch a zabije šelka. Jak asi tušíte, jmenuje se Tumithak…
To nejlepší na obou povídkách Charlese Tannera je lidskost všech hlavních charakterů. Autor mistrně využil změn v mentalitě plnoucí ze zotročení, sebepoceňování a naprosté nevědomosti lidí z katakomb o světě na Povrchu planety. Právě to, že hlavní hrdina není nebojácný a silný rek, ale úplně obyčejný člověk, umožňuje snadněji se ponořit do děje. Můžeme-li u povídky mluvit o něčem jako je "atmosféra", pak by v jejím hodnocení dopadl Tumithak z katakomb více než dobře.

Murray Leinster - Schovávaná v čase
Ačkoli nápadem vynikající, styl vyprávění Murraye Leinstera mi tak úplně nesedl a snad i proto považuji tuto povídku z vybraných za nejhorší. Základ tvoří jakási časová katastrofa, kdy dochází k prolínání paralelních současností tak, že se Země rozdělí na určité územní celky, které se pohybují podobně jako výtah, ovšem nikoli synchronně, tudíž se vedle vás ocitne úplně jiné patro. Hlavními hrdiny je skupina studentů a vysokoškolský profesor, který chce získat velkou moc v jedné z alternativních přítomností. Nechte se překvapit, zda a jak se mu jeho sen splní…

John W. Campbell, Jr. - Marťanští zloději mozků
Vynikající povídka jednoznačně patřící do žánru dobrodružné sci-fi. Dva chlapíci, kteří si z pozemských zákonů mnoho nedělají a s klidem se zabývají jaderným výzkumem, přistávají na Marsu. Tam je ovšem čeká překvapení v podobě jakýchsi dopplerů, kteří se umí přeměnit v cokoli, co kdy viděli, a ke všemu umí číst myšlenky. Najednou se tak objeví několik klonů a je na hlavních hrdinech, aby zjistili, který z klonů jejich kolegy je tím opravdovým.
Jde o vynikající povídku, která disponuje originálním námětem, má spád a čte se jedním dechem. Nevím, co byste ještě měli chtít víc…

Edmond Hamilton - Prokletá galaxie
Povídka s vynikajícím nápadem, rychlým spádem, ovšem jaksi nic neřešícím a prapodivným zakončením. Tak bych charakterizoval Campbellovo vyprávění o rozdělení jedné velké supergalaxie, o mimozemšťanech tvořených proudy čisté energie, o chorobě, která se rozšířila z laboratoře jednoho z vědců této superinteligentní rasy, o zhoubném bujení, které přes veškerou snahu nedokázali zastavit: život. Zajímavá, leč trochu nudná povídka.

Robert A. Henlein - Sám sobě v patách
Nejlepší Henleinova časová smyčka, hlásá obálka knihy - a je to pravda! Neznám lepší povídku točící se okolo paradoxů cestování časem, než je tato. Společně s hlavním hrdinou Bobem Wilsonem si projdete čtyři fáze - jedna, kdy je ze svého dokončování disertační práce na poslední chvíli vyrušen cizincem, který se jej snaží přesvědčit, aby spolu s ním prošel časovou bránou do budoucnosti. V místnosti se sice později objeví druhý cizinec, který se jej snaží od tohoto odradit, ovšem nepodaří se mu to. V budoucnosti narazí Bob na jakéhosi Diktora, který jej přesvědčí, aby se vrátil zpět do svého času a přivedl ještě jednoho člověka. Jaké je ovšem Bobovo překvapení, když se objeví ve svém vlastním bytě, nikoli ovšem jako student ťukající do psacího stroje svou práci, ale jako onen tajemný cizinec. Neváhá ovšem sehrát svou roli a vrací se do budoucnosti, kde dostává od Diktora další úkol - sehnat mu několik zajímavých knih. Je ovšem frustrován smyčkou, do které se dostal, rozhodne se tedy situaci zvrátit a zabránit prvnímu Bobovi v cestě do budoucnosti. Sehraje tak roli druhého cizince… Těžko nějak srovnávat povídky z této knihy, ale kdybych měl vybrat jednu, která mne zaujala úplně nejvíc, byla by to zřejmě tato. Dílo, o kterém i editor sbírky, Isaac Asimov, prohlásil, že je tak dobrá, že nemá, co by dodal, čtivá povídka se zajímavým nápadem a pointou na závěr - a tak to má přeci být!

Resumé
Kniha vyšla v angličtině roku 1974, do češtiny ji přeložil Pavel Medek v roce 1995, kdy byla vydána plzeňským nakladatelstvím Mustang, a to v nevalném nákladu 5 000 výtisků. Obálku nakreslil Martin Zhouf a doporučená prodejní cena je 112,- Kč. Inu, myslím, že za několik hodin toho nejvybranějšího počtení to rozhodně není přemrštěná částka…